V pondělí dne 19. 8. 2019 se uskutečnilo zasedání Rady ČMKOS, které bylo naplněno množstvím informací a úkolů, které vyplývají z příprav novelizace Zákoníku práce, přípravy státního rozpočtu na rok 2020 nebo problémů, které gradují v tomto období - těžkém průmyslu (Nová Huť, TS Plzeň) nebo zdravotnictví.

V úvodu vystoupil místopředseda JUDr. Vít Samek, který pohovořil o připravovaných změnách v ZP, které se týkají především implementace Směrnice EU ve vysílání zaměstnanců na pracovní trhy (konkrétně cizinců na pracovní trh v ČR). Dále se věnoval problematice důchodové reformy, kdy pravidelné zasedání Komise pro spravedlivé důchody bude dne 6. 9. 2019 a o výsledcích budou členové Rady následně informováni.

Předseda Josef Středula ve svém vystoupení velmi podrobně presentoval data EUROSTATU, ČSÚ, ČNB a MF ČR. V grafické podobě byl akcentován především vývoj HDP v příštím čtvrtletí a odhad na rok 2020, kde jsou velmi podobné odhady Ministerstva financí i ČNB (+2,8% resp. 2,9%). Inflace je odhadována v roce 2020 na 2,3% proti předchozímu období, stejně jako nezaměstnanost. V této souvislosti se intenzivně diskutovalo, jaký budou zástupci zaměstnanců sdružených v ČMKOS požadovat nárůst do mezd a platů pro rok 2020. Vzhledem k probíhající kampani „Konec levné práce“ bude toto sděleno na mítinku, který se bude konat ve Fóru Karlín dne 17. 9. 2019. Separátní jednání, která se v současné době již vedou, se týkají např. pedagogů nebo lékařů a sester ve zdravotnictví.

Místopředsedkyně Ing. Sokolová prezentovala výjezdy odborů do regionů a upozornila na blízké akce v závěru léta (6. 9. 2019 Karlovy Vary, 7. 9. 2019 Sokolov a 29. 9. 2019 Děčín). Na těchto akcích se mohou občané setkat s předáky ČMKOS a pohovořit na různá témata, která je zajímají. V závěru jednání pohovořili zástupci odborových organizací o nejpalčivějších problémech, které se dotýkají tisíců zaměstnanců ať v průmyslu, ve zdravotnictví nebo ve státním podniku Česká pošta, který projde v krátkodobém časovém horizontu výraznou reorganizací.

Ve čtvrtek 8. srpna 2019 se v sídle SŽDC uskutečnilo zasedání Výkonného výboru ADP. V úvodu předseda pohovořil o aktuálních záležitostech, které se týkaly organizačních změn, které se mají uskutečnit. V OŘ UNL se jedná o zrušení výpravčích a dozorců výhybek v žst. Kadaň v souvislosti se změnou technologie obsluhy SZZ a úpravou TZZ. Nově bude doprava organizována ze žst. Kadaň-Prunéřov, kde dojde k posílení denních směn na dva výpravčí. Ostatním nadbytečným zaměstnancům bude nabídnuto jiné pracovní místo či postupováno dle ZP v platném znění. Změna bude realizována k 1. 11. 2019. Další zásadní organizační změnou, které se uskuteční je zapojení uzlu Plzeň do CDP Praha s předpokládaným termínem II.Q/2020. V této souvislosti se v září 2019 uskuteční setkání zaměstnanců ÚS Triangl s ředitelem CDP Praha a zástupci OŘ Plzeň, kde se bude diskutovat především o technologii práce, budoucím obsazení jednotlivých pracovišť jak na CDP, tak na PPV Plzeň. Zaměstnanci, kteří projeví zájem o práci na CDP, budou zapsáni do pořadníku a vysláni na psychologické vyšetření. Bohužel tímto neuváženým krokem SŽDC dojde k rozpojení vazeb, které jsou pro řízení uzlu nezbytné. Dalším negativním vlivem bude dojezdová vzdálenost a časová náročnost, neboť mnoho zaměstnanců dojíždí už nyní do Plzně z jiných tratí v okolí a následný přesun do Prahy na CDP Praha vyvolá potřebu až 6 hodin volného času navíc k dvanáctihodinovým směnám. Bohužel neuváženou centralizací budou regiony „vylidňovány“ a jejich vliv bude klesat, což pouze podpoří pragocentrismus. 

Plzenželezniční uzel Plzeň

Další organizační změna se měla uskutečnit v České Lípě, kde došlo k několika schůzkám vedení OŘ HK, PO Liberec a zástupců odborů. (viz článek https://adpcz.org/608-nedostatek-vypravcich-u-szdc-prinasi-jejich-postupne-ruseni) Vzhledem ke kritickému nedostatku pracovních sil, odmítnutí navržených změn i s možností ukončení pracovního poměru na vlastní žádost, odstoupil zaměstnavatel od navržené změny a současně očekává zklidnění napjaté situace mezi zaměstnanci.

Během měsíce září by mělo začít testování nové součástky pro zaměstnance CDP (shodu nalezli ředitelé CDP Přerov, Praha a NGŘ Ing. Jasenčák). Do testování a následného užívání bude zařazeno pouze tričko s límečkem (polo tričko), které bude mít vzor dle korporátní identity SŽDC. K dalším součástkám jako např. k obuvi, kalhotám či svetrům nebyla dostatečná shoda. Triko bude z bavlny či směsného materiálu, aby vyhovovalo práci na dispečerských sálech s konstantní teplotou.

Další část VV ADP byla věnována návrhu zaměstnavatele ohledně Zásad hospodaření s FKSP na rok 2020, kde zaměstnavatel posiluje vliv cestovní kanceláře ČD Travel na čerpání prostředků, které jsou určeny pro všechny zaměstnance SŽDC. K tomuto tématu se rozpoutala intenzivní diskuse a závěry z ní budou prezentovány na společném jednání se zaměstnavatelem a OC dne 28. 8. 2019. V závěru jednání se řešili organizační záležitosti Kongresu ADP (18. 9. 2019 Pardubice) a rozvoj spolupráce se slovenskými kolegy s odborového svazu OAVD. V odpoledních hodinách se uskutečnila společná schůzka s kolegy ze Slovenska a bylo předjednáno, že na Kongresu ADP dojde ke slavnostnímu podepsání Memoranda o spolupráci mezi ADP a OAVD. V závěru dne se delegace OAVD setkala s kolegy výpravčími na hlavním nádraží v Praze a prohlédli si dopravní kancelář (ústřední stavědlo).

Ministryně Schillerová směřuje k destrukci systému podpory stravování, odbory jsou zásadně proti.

Údajný revoluční návrh ministryně financí Aleny Schillerové, prezentovaný v rozhovoru pro MF DNES, totiž zavést tzv. finanční paušál pro zaměstnance jako alternativu ke stravenkám, nepovažujeme za moudrý. Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém. Rád bych připomněl, že stravenky fungují jako alternativa tam, kde zaměstnavatel nemůže zřídit firemní kantýnu nebo jídelnu, ale zároveň je ochoten přispívat zaměstnancům na jídlo během pracovní doby.

Je v zájmu státu, aby se zaměstnanci v pracovní době stravovali, neboť v dlouhodobém měřítku má nepravidelná strava negativní dopad na zdraví člověka. Právě proto vznikla daňová podpora příspěvků na stravování.

Pokud by pro zmíněný finanční příspěvek mělo platit daňové zvýhodnění, stejně jako platí pro stravenky, pak stát bude logicky chtít prokázat, že takto vynaložené prostředky byly utraceny v souladu se zákonem. Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval.

Obávám se, že paní ministryně nesměřuje k ničemu jinému než k celkovému zrušení podpory stravování, tedy včetně úplného zrušení stravenek. Argumentovat výší provize pro stravenkové společnosti je irelevantní, protože jde o záležitost svobodného trhu.

Považuji za nezdvořilé oznamovat takto zásadní plány bez projednání se sociálními partnery. Mohu ujistit, že odbory budou rozhodně bojovat za zachování stávajícího systému podpory stravování. Plán ministryně Schillerové není revoluční, naopak je destrukční a proti zájmu zaměstnanců.

V posledních letech jsme svědky situace kdy v celém národním hospodářství chybí zaměstnanci. Jinde více a jinde méně. Existuje i skupina firem kde žádný takový problém nepociťují. Proč? Odpověď je zřejmá. Tyto firmy dokáží své zaměstnance adekvátně odměňovat. Odměňování chápu ne jen jako mzdu, ale i různé benefity, které vytvářejí celkovou odměnu za vykonávanou práci. Dalším faktorem, který ovlivňuje rozhodování potencionálních uchazečů jsou pracovní podmínky. Co se týče odměňování došlo v poslední době přece jen k jistému navýšení mezd. Bylo toto navýšení dostatečné? Nikoliv. Jak se ukazuje nedokázalo to změnit trend kdy noví zaměstnanci přicházejí spíše jen z řad fandů železnice. Lidé, kteří si v minulosti chtěli vydělat jen peníze a fandy železnice nebyli dnes hledají práci mimo naši firmu. Tito potencionální zaměstnanci nám nyní chybí. Zároveň zaznamenáváme neustálé snahy o krácení zaměstnaneckých benefitů ať už ze strany zaměstnavatele či politiků. Mám teď na mysli KOP či režijní výhody. Na druhou stranu bych vyzdvihl snahu zaměstnavatele řešit situaci zaměstnanců postižených tím, že nemohou k dojíždění do zaměstnání používat režijku, protože na jejich trati nejezdí národní dopravce. Další jistě pozitivní snahou byla myšlenka náborového příspěvku, který má ovšem diskutabilní efekt. Poukazování na obecný nedostatek pracovních sil v ekonomice neobstojí neboť dobrý manažer by si měl dokázat vždy poradit. Jedná se přece o vysoce kvalifikovaného zaměstnance, manažera, jehož finanční ohodnocení je exponenciálně vyšší než odměna provozního zaměstnance. Často se srovnáváme se západní Evropou, kde ovšem mzdy jsou nominálně až třikrát vyšší než u SŽDC. Můžeme být ještě v uvozovkách rádi za jazykovou bariéru. Jinak by odliv provozních zaměstnanců do Německa a Rakouska způsobil další prohloubení již tak velmi nepříznivé situace. V některých regionech došlo i k tomu, že musí sloužit přednosta nebo dozorčí provozu za chybějící zaměstnance v provozu. Dlouhodobé podcenění situace vede k vysoké míře přesčasové práce, která někde atakuje i hranici 416 hodin ročně. Tam kde léta sloužilo více provozních zaměstnanců v jedné směně se zničehonic uvažuje o redukci na jednoho a to bez jakéhokoliv koncepce s odůvodněním, že nejsou lidi. Jde mnohdy o pracoviště kde nedošlo k žádné modernizaci zabezpečovacího zařízení či redukci vlaků. Naopak počty odbavených vlaků neustále rostou. Do vykazovaného průměru mezd je pak započítáváno i množství přesčasů, kteří zaměstnanci odpracují za chybějící kolegy. Tímto číslem je pak ze strany zaměstnavatele argumentováno s poukazem, že si zaměstnanci vydělávají dost. Průměrná mzda na SŽDC je jen o něco vyšší než je průměr ČR. Nesmíme ovšem zapomínat, že na tuto průměrnou mzdu dosáhne jen malé množství provozních zaměstnanců neboť průměr je hodnota zahrnující rovněž odměny managementu a odměny za práci přesčas. Pokud bychom tuto průměrnou mzdu očistili od odměn z přesčasů a platů managementu, pak zjistíme, že mzda provozního zaměstnance dosahuje sotva průměru mzdy v ČR. Má mít zaměstnanec s vysokou zodpovědností za lidské životy a případné značné materiální škody, pracující o víkendech, v noční době, o svátcích a vánocích jen průměrnou mzdu? Nebo by měl být za to nadstandardně odměněn? Takové otázky si jistě položí každý uchazeč o zaměstnání u naší firmy.

Úvahy o bezkoncepčních redukcích počtu provozních zaměstnanců ve směně považuji za chybné vzhledem k bezpečnosti provozování drážní dopravy. Nemůže docházet ke snižování personální potřeby za cenu degradace základního principu fungování provozu čímž bezpečnost provozu bezesporu je.

Dne 3. 7. 2019 se v sídle SŽDC konalo pravidelné jednání pracovní skupiny pro OOPP a výstrojní součástky. Jednání řídil p. Smeták, který společně s Mgr. Jirkovou zrekapitulovali požadavky úprav na nové uniformy (prodloužení délky součástek, doplnění náprsní kapsy u košil či otázku obuvi). Vzhledem k faktu, že přestrojení zaměstnanců bude náročný proces a bude se jednat v objemu vynaložených zdrojů o nadlimitní zakázku je předpoklad implementace nejdříve v druhé polovině roku 2020.

Dále byly diskutovány připomínky ke změně předpisu Zam3, kde se předpokládá účinnost změny od 1. 1. 2020. Zásadní úprava bude ve zrušení povinných a nepovinných bodů, dále zanikne omezení ve volbě celoročních a letních součástek, nově bude úprava dovolovat výběr dle požadavků zaměstnance. V této souvislosti zazněl apel z řad zástupců O8 GŘ SŽDC, aby zaměstnanci své nárokové body uplatnili na výstrojní součástky v ještě v letošním roce a nenechávali si vysoké zůstatky do příštího období v souvislosti s čekáním na novou uniformu. Požadavky OC na OOPP, jsou průběžně reflektovány a jiné jsou v řešení. Problematika zaměstnanců pracující na dohody (DPČ, DPP) a jejich nárok na VS byla také tématem, které bude součástí připravované změny předpisu.

Následně byla prezentována nová varianta VS pro zaměstnance CDP, kteří by měli nárok na pohodlná a materiálově komfortní polo trička (s límečkem) a lehké kalhoty či sukně pro ženy včetně pulovrů. V současné době probíhají diskuse nad tímto záměrem, ředitelé jsou seznámeni s návrhy a další etapa implementace bude o diskusi, zkoušení v reálném pracovním procesu, vyhodnocení a případné realizaci. Další jednání je plánováno v průběhu měsíce září.