V pondělí 29. 5. 2017 se uskutečnilo společné jednání zástupců odborových centrál a zaměstnavatele. Jednání vedl ředitel odboru personálního, který v úvodu vyzval k prezentaci změn ve vedení jednotlivých odborových organizací. Federace vlakových čet či Federace strojvůdců ČR má své nové prezidenty, v OSŽ došlo ke zvolení nového tajemníka pro infrastrukturu. V ostatních svazech k významným změnám nedošlo.
Po tomto představení personálních změn byl předložen dokument k projednání, který má za cíl posílit motivaci zaměstnanců odborných správ (infrastruktury). Vzhledem ke skutečnosti, že SŽDC má díky SFDI zdroje na zajišťování notifikovaného technického stavu, rozhodl management, že po projednání s OC posílí motivační složku mzdy u provozních zaměstnanců až o 1,3%, u aparátu odborných správ až o 2,05%. Tyto zvýšené prostředky budou zaměstnancům přiděleny po projednání s místně příslušnými odborovými organizacemi a to formou navýšení výkonové odměny.
Odborové organizace po diskusi a přednesení argumentů ze strany odboru personálního předloží svá stanoviska nejpozději do následného jednání, které se uskuteční 27. 6. 2017.
Hostem jednání byl pan Tomáš Andrýs z O12 GŘ SŽDC, který přednesl vize problematiky centrálních rozkazů a sjednocení metodiky v této oblasti. Ing. Zazvonil, požádal, aby se O 12 a odbor plánování a koordinace výluk vážně zabýval myšlenkou na plnění databáze pro centrální rozkazy z jednoho místa. Není v žádném případě posun vpřed, když zpracuje ROV či PJ dispoziční stanice v jednom směru a současně ostatní ve směru opačném vlastním způsobem. Jednotným zadáním z centrálního místa by nedocházelo k duplicitám, byla by zachována aktualizace dat, ale to neznamená, že za vydaný rozkaz by nenesl odpovědnost výpravčí. Tato povinnost je stále dána předpisem D1. Pan Andrýs přislíbil řešení, které by výrazně ulehčilo výpravčím a současně pro dopravce bylo jednotné.
Klíčovým bodem společného jednání byl návrh změny Směrnice SŽDC č. 75 „Posuzování psychické způsobilosti k výkonu vybraných zaměstnání“. Zásadním průlomem tohoto dokumentu je implementace periodického posouzení psychické způsobilosti, které uvažuje v návrhu s cyklem sedmi let, u zaměstnanců nad 64 let každé dva roky. Argumentací zaměstnavatele je především podpora duševního zdraví zaměstnanců a v případě nezpůsobilosti psychologické poradenství. Z úst ředitele Ing. Kouckého zazněl apel, aby zaměstnanci nepodlehli stresu či panice, neboť se jedná o standardní a moderní psychologické baterie testů, Ing. Kohoutová doplnila, že lze psychotesty absolvovat po dohodě i klasickou metodou (tužka, papír), pokud zaměstnanci nemají osvojeny základní dovednosti s PC. Zaměstnavatel chce rozvíjet svoji péči o zaměstnance a vyhnout se v budoucnu potížím, které mohou diagnostické metody odhalit v počátcích.
Ing. Zazvonil, ve svém projevu požádal o zahájení procesu kolektivního vyjednávání, neboť změna Směrnice SŽDC č. 75 zásadně vstupuje do pracovně právních vztahů a velmi negativně může ohrozit současný status zaměstnanců. Je nutné vytvořit podporu v základním textu PKS a nalézt zdroje pro krytí nákladů spojených s případnou nezpůsobilostí. Vzhledem k faktu, že projednávání je na počátku a stanoviska jednotlivých OC se budou zcela jistě precizovat, je nejdůležitější zpětná vazba od zaměstnanců.
Posledním zásadním bodem byla centralizace řízení provozu, kde by mohlo dojít k novelizaci Pokyn generálního ředitele SŽDC č. 9/2013, která řeší problematiku dálkového a centrálního řízení. Dne 6. 6. 2017 se má konat jednání Centrální plánovací komise MD ČR, kde by po argumentaci přínosů, nákladovosti, sociálního a bezpečnostního rizika mělo dojít k závěru, zda strategické uzly ponechat v autonomním řízení či v centrálním. Jako zástupci zaměstnanců řízení provozu věříme, že argumentace pro zachování autonomního řízení velkých železničních uzlů je zcela příčetná. Příkladem můžou být PPS (Břeclav, Děčín, Bohumín), strategické uzly (Plzeň, Brno, Pardubice, Česká Třebová), do kterých by v budoucnu bylo staženo liniové řízení odbočných větví především regionálního významu. V současné době se podnik potýká s nedostatkem personálního kapitálu a další centralizací tento problém bude dále akcelerovat. Výchova nových zaměstnanců není otázkou několika měsíců na cvičných sálech, ale osvojení základních dovedností a místních podmínek v železničním provozu vyžaduje větší časové nároky. Nelze veškerý obslužný personál situovat do dvou center a zbytek ponechat jen jako pracoviště pohotovostní (za výrazně nižší TS). Debata má své příznivce i odpůrce, ale je nutné rozhodnout a nevystavovat zaměstnance dalším tlakům a nejistotě.
